Na konci školního roku se předškoláci zúčastnili tradičního přespávání ve školce. A protože bylo opravdu velké teplo, scházely se děti ronou na zahradě, kde na ně čekala vodní zábava. Děti se převlékly do plavek a užívaly si vodních radovánek. Také večeři si vychutnaly v zahradním altánku a do budovy se přemístily opravdu až na spaní. Po shlédnutí pohádky a hygieny padly děti do postýlek a ráno je u postýlky čekalo malé překvapení za zvládnutí noci bez rodičů. Po dlouhé době jsme nemuseli volat žádné mamince a všechny děti přespávačku statečně zvládly. Přespávačka byla poslední akcí tohoto školního roku. Teď už na děti čekají prázdniny a spoustu dalších dobrodružství.

Ve čtvrtek 18. 6. jsme se s předškoláky zúčastnili akce Den s IZS v praku U Čeňku na Černém Mostě, který organizovala MČ Praha 14 pro školy i veřejnost. Na místě probíhaly preventivně edukační programy.

My jsme měli možnost shlédnout zadržení pachatele, ukázku první pomoci, a zásah hasičů. V rámci doprovodného programu byly na místě také stánky s ukázkami výstroje a výzbroje, sanitka, Kocour preventista, kynologie, stánek kriminalistů a mnoho dalších. Děti si odnesly spoustu zážitků, důležitých informací, znalostí, zkušeností a také pár drobných dárečků.

Opravdu jeli předškoláci až do pralesa? Ano i ne. Spousta zeleně a stromů tam tedy bylo, ale tak daleko jsme necestovali. Navštívili jsme ekocentrum ve Kbelích, které se jmenuje Prales. Přijeli jsme vláčkem z Rajské zahrady a po chvilce chůze se ocitli v Pralese. Nejdříve jsme se posilnili svačinkou a pak se vydali objevovat. Prošli jsme si část se zvířátky a viděli tam poníka, oslíka, prasátko, různé druhy slepic, králíčky, ovce a kozy. Prošli jsme se naučnou stezkou, zjistili spoustu zajímavostí a také si vyzkoušeli chůzi po hmatovém chodníčku. Největší m zážitkem však byla asi pro mnohé z dětí návštěva kadibudky. To byly ale komentáře… J. A protože nás čekala dlouhá cesta zpět ze Kbel až na Lehovec pěkně po svých, museli jsme hlídat čas, abychom stihli ve školce oběd. Ten nám po náročném dopoledni obzvláště chutnal.

V úterý 9. června jsme si s dětmi užili krásný výlet do zoologické zahrady v Chlebech. Hned po příjezdu jsme se vydali objevovat svět zvířat a po celý den bylo na co se dívat. Děti nadšeně pozorovaly bílého lva, medvědy, zebry, opice a mnoho dalších zvířat. Povídali jsme si o tom, kde zvířata žijí, čím se živí a čím jsou zajímavá.

Největším zážitkem pro všechny bylo krmení lvů. Děti s napětím sledovaly, jak se lvi chovají, a obdivovaly jejich sílu i velikost. Zaujaly nás i zebry se svými typickými pruhy a medvědi, kteří si užívali svůj výběh.

Během výletu si děti procvičovaly pozornost, trpělivost i vzájemnou ohleduplnost. Učily se vnímat přírodu, respektovat zvířata a naslouchat zajímavostem o jejich životě. Nechyběla ani svačinka, odpočinek a spousta společných zážitků s kamarády. Velkou radost nám udělalo také krásné počasí, které nám po celý den přálo a přispělo k příjemné atmosféře celého výletu.

Do školky jsme se vraceli příjemně unavení, ale plní nových poznatků, dojmů a krásných vzpomínek.

Děkujeme dětem za jejich vzorné chování a rodičům za spolupráci při přípravě na výlet.

Čas letí neúprosným tempem a každou chvilku je důvod k oslavám. Jednou jsou to Vánoce, za chvilku přijdou Velikonoce, svátky maminek, narozeniny dětí, pořád se něco děje a slaví. Tentokrát to ale nebyla ledajaká běžná oslava, slavili jsme jubilejní 50. narozeniny naší lehovecké Školičky.

A tak jsme nemohli ponechat nic náhodě a na oslavy jsme se dlouho dopředu připravovali. Po celý měsíc květen jsme si o školce povídali, prohlíželi si dobové fotografie, trénovali narozeninovou písničku, tvořili, vyráběli a malovali. Rozhodli jsme se totiž spojit oslavy s charitativním jarmarkem. A když přišel den D, který připadl na středu 27. 5., náramně jsme si ho užili. Spoustu z nás si přivedlo celé rodiny. Však někteří z rodičů do naší školky také chodili a tak se vzpomínalo a povídalo…

V atriu školky paní učitelky připravily výstavu ,, Školička mýma očima“, kde se vyjímaly kreativní výrobky a výkresy, které jsme tvořili nejen ve školce, ale také doma s rodiči. Nasmáli jsme se u nástěnky, kde byly fotografie všech zaměstnanců z dětských let a také ze školky ve vtipných převlecích a situacích. Také jsme všechny, kteří se o nás ve školce starají, namalovali a moc se nám to povedlo. Fotili jsme se ve fotokoutku, poseděli v minikině a nakupovali na charitativním jarmarku. A protože naši rodiče věděli, že veškeré výdělky z nákupů jdou na léčbu nemocného Jiříka ze sbírky Donio, tak jsme si výjimečně mohli koupit téměř všechno, co jsme chtěli.

V 16.00 hodin proběhlo slavnostní zahájení paní ředitelky Hany Seifertové a pana radního Josefa Kutmona. Zazpívali jsme školičce narozeninovou písničku a pobavili se u divadelního představení. Na závěr jsme si toho odnesli opravdu dost – nákupy z jarmarku, létající balónek, spoustu zážitků a hlavně nadšení z toho, že naše oslavy podpořili léčení a šťastnější život chlapečka, který má těžší životní cestu než my. Další překvapení se konalo následující den. Pan zahradník přivezl strom (tedy spíš stromeček, protože je zatím mladšího věku jako my), vykopal díru a zbytek byl na nás. Společně jsme ho zasypali, zalili a popřáli, aby se mu na naší zahradě dobře dařilo a líbilo. Když tomu tak bude, odmění nás na jaře nádhernými růžovými květy. Za vrátky nás totiž od této doby bude každý den vítat krásná Sakura.

Sportování není nikdy dost. Sport a pohyb by měl patřit nejen u dětí ke každodenní rutině. A tak jsme s radostí přivítali nabídku MČ Prahy 14, která nám opět zorganizovala sportovní olympiádu pro předškoláky. Na hřišti u sousední ZŠ jsme se sešli v 9 hodin s trenérkami a hned se pustili do sportování. Čekalo na nás spoustu disciplín, o každého sportu něco. Vyzkoušeli jsme si například – fotbal, florbal, hod na koš, petangue, lukostřelbu, běh, překážkovou dráhu, dovednosti s tenisovou raketou a míčkem, zkrátka bylo toho na jedno dopoledne víc než dost. Na závěr nás přišel přivítat maskot lvíček a přinesl pro všechny medaile, diplomy a drobné odměny.A ani mladší děti nepřišly zkrátka. Ty zase sportovaly dopoledne na třídách i venku se svou paní učitelkou.A vyzkoušely toho také dost – skoky v pytli, hod na cíl, chůze na chůdách, to jen tak namátkou. Všechny děti si sportovní den náramně užily. Bez ohledu na jejich sportovní dovednosti a nadání je nejdůležitější jedna věc, probouzet u všech dětí radost z pohybu. A to se jistě povedlo.

Ve středu 20. května se nominovaní předškoláci zúčastnili sportovní olympiády a poměřili své síly, rychlost a pohybové dovednosti s dalšími dětmi ze školek Zelenečská a Sadská.

Celkem 12 dětí (6 kluků a 6 holek napříč třídami) se hned z rána vydalo do Hloubětína na sportovní hřiště, kde jsme se společně všichni sešli. Po svačince a rozcvičce přišlo na řadu zahájení olympiády a poté samotné disciplíny – běh, hod, skok, štafeta a přetahování.

Děti sportovaly ze všech sil a předvedly skvělé výkony, překračovaly své limity a také si vzájemně fandily. Tři děti z naší školky dokonce dosáhly na stupně vítězů. Nejdůležitější ale pro nás všechny bylo, že jsme si společně za krásného počasí zasportovali a odcházeli plni dojmů a nových zkušeností. Děti si pyšně přinesly do školky medaile, diplomy a pohár, který za reprezentování naší školky získaly. A kdo ví, třeba jednou někomu z nich budeme u televize fandit na opravdové olympiádě.

V úterý 5. května se zúčastnili všichni předškoláci sportovního tréninku pod vedením trenérky z florbalového klubu Prague Tigers. Trénink byl zaměřený na všeobecný rozvoj všech sportovních dovedností a nechybělo samozřejmě ani seznámení s florbalem – držení hole, vedení míčku, střela na bránu a na závěr i napínavé minizápasy.

Florbal je atraktivní a dostupný sport pro všechny děti. Vyzkoušet si můžete i trénink zdarma – viz. letáček na nástěnce v atriu.

Ve středu 29. 4. se za krásného slunného počasí slétlo spoustu opravdových čarodějnic k nám na zahradu, aby děti vyzkoušely z různých úkolů, které byly plné kouzel, čar a magie.

Ani děti neponechaly nic náhodě a většina z nich přišla v čarodějném převleku. Někdo odhodlaně a s vervou, jiný třeba trochu s ostychem a ne úplnou důvěrou k čarodějnici, která byla u úkolu (pravda, některé byly opravdu strašidelné), ale většině dětí se podařilo projít celou čarodějnou stezku a splnit všechny úkoly, mezi kterými nechyběl – let na koštěti, chůze na chůdách, věštění z koule, hledání havěti, navíjení pavouků, lovení rybiček či třeba skok v pytli. A to rozhodně nebylo vše. Za každý úkol děti dostaly od čarodějnic obrázek, který si vlepily do knihy čar a kouzel a na samém cíli všechny účastníky čekala odměna – jak jinak než čarodějná.

Za krásného počasí se nám společně podařilo nasbírat 20 pytlů odpadu + další objemný odpad. Místa s výskytem nebezpečného odpadu, která využívají lidé bez domova, byla nahlášena na odbor životního prostředí. Respekt k přírodě začíná v každém z nás. Díky všem, kteří se v sobotu úklidu zúčastnili. A kdo letos nemohl, může přijít zase příští rok.

Letošní jaro jsme se opět po roce setkali na hudebních hrátkách s tvořením. Nejdříve jsme se řádně rozloučili s paní Zimou a na dalekou cestu jí zazpívali. A pak jsme již mohli přivítat velikonoční svátky a svatého Jiří, který otevřel všechny skrýše, aby z nich mohli vylézt různí živočichové a mohli si s námi užít jarního sluníčka. Při tom všem jsme si stačili zazpívat, zahrát si na různé hudební nástroje a také si něco hezkého vytvořit.

Běžně pejsci do školky nesmějí, ale tentokrát jsme udělali výjimku a naopak si jednu veselou psí partičku k nám pozvali. Přijeli hned 3 čivavy – Bella, Koffi a Gina + jejich páníček Zdeněk. Povídali jsme si o tom, jak o pejska pečovat, jak se k němu chovat a naopak co nikdy nedělat, co všechno pejsek potřebuje, jak s pejskem správně cestovat MHD i autem a třeba také to, na co stále někteří majitelé pejsků zapomínají – že po pejskovi musíme uklidit, abychom si my ostatní jeho stopu neodnesli na botě až domu. Zjistili jsme také, že i tak malé plemeno jako je čivava, se dá dobře vychovat a vycvičit. Hafíci byli úžasní, nechali se od nás nakrmit, pohladit a ještě nám ukázali, jak si umí hrát i poslouchat. Teď už víme, že pejsek není hračka na hraní, kterou můžeme odložit do kouta. Je to věrný parťák, o kterého se musíme po celý jeho život dobře starat a on nám naši péči mnohonásobně vrátí ♥♥♥♥♥.

V měsíci březnu jsme měli možnost vyzkoušet si hudební programy s metodou Timbalooloo. Seznámili jsme se s netradičními rytmickými nástroji, které mají svůj původ v Africe.

Každé pondělí jsme se s nástrojem „kašiši“ vítali Písní - Dobré ráno, jaké je tvé jméno. Párkrát jsme zaletěli do Afriky, odkud pochází ,,djembe" a mohli si na něj zahrát. Další dny jsme se kromě hraní na již zmíněné nástroje seznamovali taky s kytarou, pianem a xylofonem.

Předškoláci navštivili knihovnu H55. Dětem byla představena kniha o emocích. Nejprve si popovídaly o tom, co jsou to emoce a jaké emoce v nich vyvolávají různé věci, události atd..Paní knihovnice jim zahrála na klarinet a dle melodie děti hádaly, jaká emoce by to mohla být a co v nás vyvolává. Jednotlivé emoce si pak děti samy vyzkoušely zahrát na různé orff. hudební nástroje. Na závěr si každé dítě vyrobilo svojí žábu dle své emoce.

V měsíci únoru proběhl na všech třídách karneval. Třídy byly plné masek, smíchu, radosti, písniček her a dovádění. Do masek se převlékly nejen děti, ale také paní učitelky, asistentky, paní kuchařky i paní uklízečky. A jen co karneval skončil, tak už některé děti diskutovaly o tom, za co půjdou na karneval příští rok. Už teď se všichni těšíme.

Ve čtvrtek 29. 1. nás přišel navštívit pán v bílém plášti. Trošku jsme se báli, že je to pan doktor, ale představil se jako Michal, a že prý je ,,ajťák“. Slovo, kterému jsme nerozuměli. Teď už víme, že je to odborník na počítače, tablety a mobily. Řekl nám, proč jsou třeba mobily super, v čem nám pomáhají a někdy můžou i zachránit život.

Zároveň nám představil svého pejska Huberta, který se nedokázal odtrhnout od hraní her na mobilu. Představte si, že byl do mobilu vysloveně zakousnutý. Dále nás Michal seznámil se Žroutem času. To je to pěkná potvůrka, kvůli které se někdy nedokážeme odtrhnout od tabletu a pak nestíháme jiné věci. Závěrem jsme si společně řekli, že bychom kvůli počítačům a tabletům neměli přijít o ostatní zábavy, které nás baví, například hraní her s kamarády, povídání s rodiči, sportovaní nebo malování. Protože kamarády tablet nikdy nenahradí.

V pondělí 12. 1. jsme byli na návštěvě v základní škole. Paní učitelka nás mile přivítala a hned jsme se cítili jako opravdoví školáci. Ve třídě jsme potkali naše bývalé kamarády ze školky, kteří už sedí ve školních lavicích. Společně jsme si zazpívali písničku a my jsme dětem ukázali, jak hezky umíme zpívat. Prvňáčci nás naučili rozeznat velké a malé písmenko A. Také jsme zkoušeli počítat a zapisovat čísla pomocí puntíků. Podívali jsme se společně na přírodopisné video o zasněžené přírodě a zvířátkách. Na závěr našeho setkání jsme si vybarvili omalovánku a od paní učitelky jsme dostali naši první opravdovou jedničku. Už se moc těšíme, až v září zasedneme do školních lavic a budeme se učit nové věci.

Po vánočních prázdninách jsme přivítali nový rok 2026 a povídali si o prožitých svátcích vánočních, dárcích od Ježíška, prožitém silvestru a také o příchodu Třech králů.

Zazpívali jsme si písničku My tři králové a vyrobili si koruny. Jaké to bylo překvapení, když v úterý těsně před obědem do každé ze tříd zavítali opravdoví tři králové. Pověděli nám jak se jmenují, kam jdou a co nesou. A také jsme si společně zazpívali.

Dne 10. 12. se naši předškoláci zúčastnili malé digitální univerzity a seznamovali se s tím, co je to internet a jak funguje. Dozvěděli se, že všechny počítače na světě jsou mezi sebou propojeny sítí, která může vypadat jako pavučina. Na tuto síť si připojili své obrázky PC, tabletů a mobilů a seznámili se s internetovými piktogramy, které využíváme, když na internetu něco vyhledáváme.

S pomocí papírového počítače a kabelu (tunelu), děti vkládaly obrázky na síť a stejným způsobem obrázky vyhledávaly, když se chtěly dozvědět informace např. o kolech, dinosaurech nebo prasátkách. Překvapivě zjistily, že všechny zprávy, které na internetu jsou, nemusí být pravdivé a je dobré si je ověřit u někoho dospělého nebo z encyklopedie. Děti si také postavily z kostiček svoje zařízení (počítač, tablet, mobil) a mohly si stáhnout veselý obrázek s paní učitelkou. Přestože ho ze sítě odstranila, obrázek měly děti v počítači dál. Tak zjistily, že i legrační fotografii, kterou někdo z internetu vymaže, muže jiný na počítačovou síť vrátit.

S příchodem zimy ve školce vždy s napětím, zvědavostí, očekáváním a tak trošku i lehkou nervozitou očekáváme příchod kouzelných bytostí. Mikuláše, anděla a čerta jsme se samozřejmě i letos dočkali. Vypadali opravdu kouzelně a děti potěšili nejen svou návštěvou, ale také nadílkou.

Poctivě obešli všechny třídy a v každé se dočkali nějaké básničky či písničky. Moc se jim u nás ve školce líbilo a kdyby prý nemuseli navštívit ještě spoustu dalších dětí, tak by si u nás ve školce i rádi pohráli. Všem třem jsme za jejich návštěvu poděkovali, rozloučili se a jen co za sebou zavřeli dveře, hned jsme si museli společně sdělit své dojmy a poznatky.

V pondělí 24. listopadu k nám zavítal do školy pan spisovatel Rostislav Poláček. Pro nejstarší děti měl připravené interaktivní povídání o stromech, mrtvém dřevě a jeho užitku, a také o rostlinách a živočiších, kteří jsou svým způsobem života na mrtvé dřevo vázáni. Děti se naučily poznávat nejen stromy a jejich plody, ale také hmyz. Pan Poláček dětem ukázal opravdové sršní hnízdo, ale i spoustu druhů hmyzu. Děti se podivovaly například nad velikostí brouka roháče a prohlédly si ho hezky z blízka ve vitrínce. Teď už děti vědí o hmyzu zase více – kde bydlí, jak žije a hlavně, jak moc je pro přírodu důležitý. Hmyzí knihy od pana spisovatele Poláčka jsme zakoupili do školky a už se těšíme, až si z nich začneme číst.

V listopadu předškoláci absolvovali další sportovní trénink s trenérkou z florbalového teamu Prague Tigers. Tentokrát už si děti (kvůli chladnějšímu počasí) místo prostorného venkovního hřiště zasportovaly ve třídě. Sport a pohyb všeobecně by měl být každodenní součástí našich životů. A u dětí je zcela nepostradatelný pro jejich zdravý vývoj. Není potřeba dělat vrcholový sport, ale vést děti k lásce z pohybu by měl být náš společný velký cíl.

Ve čtvrtek 20.11. nás přišly navštívit zubní dentistky. Někteří z nás se trochu báli, aby nepřišel i pan zubař. Ale po pár minutách už byl strach pryč. Slečny dentistky si pro nás připravily poučný a zábavný program. Poslechli jsme si příběh o zdravých zoubcích. Co je pro ně dobré a co naopak špatné. Vyčistili jsme zoubky plyšovému kamarádovi, a hlavně vyčistili zoubky sobě. Za odměnu jsme dostali spoustu dárečků a s nimi nám čištění zoubků půjde už skoro samo.

Tento rok máme zaměřený zejména na české svátky a tradice. Sotva jsme vstřebali zážitky z dušičkového období, už se k nám blížil Martin na bílém koni. Přesně na svátek všech Martinů a v den válečných veteránů 11. 11. jsme v naší školce uspořádali svatomartinské oslavy.

Už v dopoledních hodinách se na třídách vše točilo okolo sv. Martina. Největší oslava však proběhla v podvečer, kdy jsme se i s rodiči sešli na zahradě. Vše začalo legendou o sv. Martinovi, kterou nám zahrál amatérský pedag. sbor. Společně s kapelou jsme si také zazpívali. A poté se vydali plnit úkoly, které nám Martin připravil.

Mezitím celý Lehovec upadl do černé tmy a my se mohli vydat na lampiónový průvod, na jehož konci nás čekal Martin – už však ne jako voják, ale mnich, který se z něho nakonec stal. Pro všechny z nás měl vynikající svatomartinské rohlíčky, které mu pomáhaly péct naše skvělé paní kuchařky. Teď už víme, kdo to ten sv. Martin vlastně byl a co dobrého vykonal.

Naše školka s radostí přijala nabídku od zástupkyně florbalového klubu Prague Tigers paní Heleny Filipské na sportovní hodinku s možností vyzkoušení si florbalu. Neváhali jsme ani chvilku a pro nejstarší děti – předškoláky, jsme domluvili termín i volné hřiště u vedlejší ZŠ.

Hlavním cílem tréninku byla radost z pohybu a seznámení se s florbalem. Děti přivítaly paní trenérky a také velký plyšový tygr – maskot klubu. Trénink mohl začít – nejprve rozcvička, poté rozdělení do dvou družstev a následovaly různé sportovní hry zaměřené na obratnost, dynamiku, koordinaci a také spolupráci dětí. Všechny děti si také vyzkoušely základní florbalové dovednosti.

Dětem v posledních letech začíná chybět přirozený pohyb a sport všeobecně, což se na dětech negativně projevuje v celkovém vývoji. U nás ve školce se snažíme děti vést k pravidelnému pohybu. I proto jsme využili další grantovou nabídku od Prague Tigers a na předškoláky čeká další trénink 19. 11., tentokrát už přímo ve školce.

Praha 14 pořádá již několik desítek let krásnou akci - tradiční podzimní pochod kolem Prahy 14. A my jsme se ho společně zúčastnili také.

.Pravda, většinu malých turistů tvořily děti ze třídy D, která se této akce zúčastnila již v letech minulých. Ale s radostí jsme mezi sebe přivítali i další dva kamarády ze třídy A – Elišku a Páťu. A milým překvapením byla také účast dětí, které jsou již ve škole, ale náš společný pochod si nenechaly ujít.Vyšli jsme v 10. hodin z Hloubětína a čekala nás krásná 4 km dlouhá procházka. Největším zpestřením byla prohlídka našeho kostela sv. Bartoloměje. Kromě běžně viděných prostor kostela jsme totiž mohli vylézt až nahoru do věže k velikému zvonu. A jestli jste ten den slyšeli zvonit zvon netradičně už před 11. hodinou, tak to jsme byli my J. Slyšet zvuk zvonu z těsné blízkosti je opravdu zážitek.Společná procházka po naší krásné městské části byla moc příjemná. Děti si společně hrály, povídaly a poskakovaly. A rodiče? Ti si zase sdělovali své rady, zkušenosti a zážitky s dětmi.

Dne 8.10.2025 dopoledne se naše skupina dětí vydala na návštěvu knihovny v komunitním centru H55. Cílem bylo dětem přiblížit svět knih, ukázat jim, jak knihovna funguje, a probudit v nich chuť ke čtení i objevování nových příběhů.

Po přivítání nás knihovnice provedla a vysvětlila dětem, jak si mohou knihy půjčovat, kam se vracejí a jak se o ně pečuje. Děti si s nadšením prohlížely police plné barevných obálek. S pomocí paní knihovnice si je mohly i symbolicky „půjčit“.

Následovalo společné čtení pohádkového příběhu „Jorinda a Joringel“, které děti zcela vtáhlo do děje. Po čtení si mohly některé obrázkové knihy prohlédnout. Atmosféra byla radostná, plná smíchu a zvídavých otázek. Některé děti už se těší, že do knihovny přijdou znovu se svými rodiči.

Děkujeme knihovně H55 za milé přijetí a inspirativní dopoledne. Děti odcházely s úsměvem, novými zážitky a s chutí ponořit se do světa příběhů.

Naše první akce letošního roku se náramně vydařila. S předškoláky jsme se v září vydali do pražské zoologické zahrady. A protože z předešlých let víme, že procházka po ZOO není jen tak na chvilku, letos jsme si na zvířátka vyhradili času více a dobře jsme udělali.V dopoledních hodinách jsme si prošli spodní část zoologické zahrady. Viděli jsme tučňáky, lachtany, šelmy, gaviály, papoušky a jiné (některé dost zvláštně vypadající) ptáky, obrovské želvy, mloky, populární kapybary a také jsme se ocitli ve výběhu klokanů.

Čas na oběd nám posloužil též jako odpočinek. V restauraci Oceán jsme si pochutnali na řízku s bramborem a pak hurá na horní část zahrady. I tam na nás čekalo spoustu zvířat – velkých, menších, roztomilých i tak trochu strašidelných. Asi největší zážitek nás čekal v pavilónu Dja, kde se nachází několik druhů opiček. Pozorovali jsme dospělé gorily při jídle i odpočinku, a také mláďátka, která rošťačila stejně jako děti ve školce. Byl to nádherný den plný zážitků, poznání i hezkého podzimního počasí. Některé děti si o návštěvě zoo nechaly zdát už v autobuse po cestě zpět.